Vinařství Glosovi

Vinařství Glosovi

Moravská Nová Ves

Pěstování révy dříve a dnes na vysoce kvalitní vína

Aktualita: Odborné články

Pěstování révy dříve a dnes na vysoce kvalitní vína

 

Réva vinná je velmi stará rostlina, která je na zemi miliony let. Vždy rostla ve společenství jiných rostlin. Aby přežila a mohla se rozmnožovat, musela se daným podmínkám, kde rostla, přizpůsobit.

Kulturně se réva pěstuje asi 8 tisíc let. Za tu dobu lidé dokonale poznali její vlastnosti a snažili se je využívat. Réva plodí ne kvůli hroznům, ale aby se mohla rozmnožovat, snaží se vytvořit co nejvíce semen. V dobrých a vlhkých půdách dovede vytvořit rostliny velkých rozměrů a přinést obrovské úrody. V chudých a suchých stanovištích vyrostou rostliny jen do malých velikostí a vytvoří méně klíčivých semen.

Aby lidstvo přežilo, potřebovalo stále více potravin. Tím byly hlavně obiloviny a krmné plodiny pro chovaná zvířata. Těm se nejlépe dařilo v úrodných a dostatečně vlhkých půdách. Tam, kde tyto plodiny nedávaly dobré hospodářské výsledky, se dala úspěšně pěstovat vinná réva. Ta svým hlubokým kořenovým systémem a schopností udržovat v rostlině dostatek vody potřebné k biochemickým procesům pomocí průduchů v listech dávala možnost jejího úspěšného pěstování a dobrých hospodářských výsledků.

Velkou chybou většiny dnešních vinohradníků je, že nedovedou využít všech vědomostí a zkušeností minulých generací a vlastností révy při pěstování v dnešní době. Je to hlavně tím, že vinohradnictví je podřízeno ekonomickým zájmům a to, co se nevytvoří ve vinici, dohání se technologickými procesy při zpracování hroznů a výrobě vína. To je však jen malá náhrada toho, co je réva a vinice schopna dát.

Půdní a klimatické podmínky, hustota výsadby a počet hroznů na keři jsou rozhodující pro kvalitu vína. Jakou kvalitu vína z vysázené vinice chceme získat, podle toho je nutné respektovat tyto základní faktory, které jsou rozhodující pro končený výrobek.

Pokud jdeme do minulosti, tak ještě v 19. století se na těch nejlepších vinařských polohách doporučovalo vysazovat 30.000 keřů, ale byly i vinice, kde rostlo až 40.000 rostlin. Řezalo se velmi krátce, pouze na jeden dvouoký čípek. V takových vinicích se všechny práce prováděly ručně. Nástupem obdělávání

půdy potahy a poději i ošetřováním pomocí strojů se dospělo k výsadbám, kde na 1 ha v mnoha případech zůstalo jen 3.000 keřů. Přitom je dnes snaha získat takovou kvalitu hroznů jako z hustých výsadeb.

Podstatou kvality vína nejsou jen cukry a kyseliny. Chemickými analýzami bylo zjištěno, že v bobuli se nachází kolem sta různých substancí a složek, jejichž množství a koncentrace se významně podílí na kvalitu budoucího vína. Všechny tyto součásti bobule vznikají při biochemických reakcích (fotosyntéze), které probíhají v keřích révy během růstu a vyzrávání hroznů.

V dnešní době se vinaři snaží podřídit pěstování hroznů ekonomice, vlastním názorům a představám bez toho, aby si uvědomili jaké požadavky a potenciál révové keře mají a jaké zkušenosti a znalosti všechny předchozí generace vinařů získali, dále rozvíjeli a také uplatňovali.

Lubomír Glos

Text vznikl do ankety časopisu Vinařský obzor.

 

Přihlašte se do odběru novinek a budete jako první vědět o spuštění prodeje vín ročníku 2019.

Odebírejte novinky na e-mail

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace